Po internetu koluje spousta informací, jak se ke kvásku chovat. Já se tady nechci věnovat nějakým odbornostem, chci jen názorně ukázat, jak se kvásek chová při svém založení a při normálním vedení. Protože přesně tohle mi při zakládání mého kvásku chybělo.
Když svým známým popisuji, jak se kvásek chová, říkám, že je to jako "Tamagoči", musí se nakrmit, když má hlad, pokud má hlad dlouho, onemocní, když onemocní, ještě to není žádná tragédie, prostě ho nakrmíte a tím ho většinou uzdravíte. No a pokud náhodou přece jenom umře, tak si prostě založíte nový. Takže jak na to? Prostě smíchejte vodu s moukou a nechejte je pracovat.
Suroviny:
žitná celozrnná mouka (je lepší pro založení, poté můžete krmit žitnou chlebovou)
voda
Postup:
Den první: Do větší sklenice (minimálně 0,7ml) nasypeme 30g mouky a nalejeme 50ml vody. Zamícháme třeba vidličkou, až vznikne kašička. Poté zakryjeme sklenici třeba alobalem, uděláme si na sklenici fixou čáru (ze začátku je to lepší dělat, hned tak vidíme, o kolik kvásek porostl) a necháme stát na lince.
První den: Kvásek po založení
Den druhý: Při bližším zkoumání jsou v naší hmotě už vidět malinké bublinky, ale to je vše, nebude ještě růst. Přibližně ve stejnou dobu jako předchozí den, přimícháme do stejné sklenice k našemu kvásku opět 30g mouky a 50ml vody. Opět zamícháme (bublinky zmizí) a zase budeme mít stejnou kašovitou hmotu jako předcházející den. Opět si uděláme čárku (tu starou můžeme smazat, já jsem nechala kvůli focení všechny), zakryjeme alobalem a dáme zpátky na linku.
Druhý den: Kvásek před dokrmením
Druhý den: Kvásek po dokrmení
Den třetí: Na kvásku jsou už patrné větší bubliny a pomalu začíná růst. Zase ho dokrmíme moukou a vodou, tentokrát už poměrem 50g mouky a 50ml vody. Vznikne hustší kaše, která opět po zamíchání nebude mít bublinky, zase uděláme čáru, přikryjeme alobalem a opět dáme na linku.
Den třetí: Kvásek před dokrmením
Den čtvrtý: Kvásek se chová už stejně jako den třetí, krásně roste a sílí, proto odebereme ze svého kvásku 50g, přidáme k němu 50g mouky a 50ml vody a postupujeme jako předchozí dny. Zbytek kvásku můžeme použít třeba do Kysela, anebo ho jednoduše vyhodit.
Takto postupujeme tak dlouho, dokud kvásek minimálně nezdvojnásobí svůj objem. Přidáváme vodu s moukou v poměru 1 díl vody na 1 díl mouky (třeba našich 50g mouky a 50ml vody.)
Svůj první kváskový chleba můžete zkusit upéct už klidně čtvrtý den, pokud však nebude kvásek dostatečně silný, chleba bude pravděpodobně nízký, předejít tomu můžete přidáním droždí do těsta.
Pokud je kvásek už takto silný, můžeme si odebrat jen asi 50g, které dáme do menší skleničky a šoupneme do ledničky. V ledničce má tu výhodu, že pomaleji pracuje, takže ho nemusíme krmit každý den, ale stačí jen pokud chceme péct anebo pokud nepečeme, tak alespoň jednou za týden.
A jak se chová už dost silný kvásek? Udělala jsem malou fotodokumentaci, ať si můžete udělat představu.
Právě dokrmený kvásek v poměru 1:1:1 (1 díl kvásku, 1 díl mouky, 1 díl vody)
Kvásek po dvou hodinách v teplotě asi 22°C
Kvásek po čtyřech hodinách při teplotě asi 22°C (kvásek je na vrcholu, ideální doba pro pečení)
Propadlý (tzv. hladový) kvásek asi šest hodin po dokrmení.
Nejlépe je použít kvásek, když je na vrcholu (viz. fotka 4 hodiny po dokrmení), ale pokud na něj zapomeneme, není ještě nic ztraceno, můžeme dokrmit i teď a kvásek se opět vzpamatuje. Pokud však kvásek zrůžoví a jde silně cítit po acetonu, je nemocný a je potřeba ho uzdravit. Stačí odebrat lžíci nemocného kvásku (zbytek bez milosti vyhodit) a přidat k němu jako obvykle mouku s vodou.
V případě, že se rozhodnete kvásek sami vyzkoušet a nebudete si vědět s něčím rady, ráda vám pomůžu.
Samozřejmě je dobré si přečíst pár odborných článků, ať aspoň tušíte, jaké procesy v kvásku probíhají a proč se chová jak se chová. Svým přátelům doporučuji tyto články: Ovlivnění kyselosti Kváskování
Žádné komentáře:
Okomentovat